Jak rozumět tomu, že platnost zůstala neznámá?
Jde o častý případ, zejména u poněkud starších podpisů či pečetí.
Nejprve je ale třeba zdůraznit, že když ověřování skončí konstatováním, že stav platnosti je neznámý, odpovídá to pomyslnému pokrčení rameny. Neznamená to, že by podpis mohl být považován za neplatný (či pečeť za neplatnou).
Aby ověřující aplikace (neboli tzv. validátor) mohla prohlásit podpis či pečeť za neplatné, musela by k tomu mít nějaký konkrétní důvod, který se jí podařilo spolehlivě prokázat. Jako třeba to, že podepsaný obsah se od podepsání změnil. Obdobně aby ověřující aplikace mohla konstatovat, že podpis či pečeť jsou platné, musela by prokázat, že jsou splněny všechny podmínky, které jsou pro platnost nutné. Ve všech ostatních případech musí aplikace pomyslně pokrčit rameny a konstatovat, že stav platnosti zůstal neznámý.
Důvodů, proč ověřování skončí takovýmto pomyslným pokrčením rameny a konstatováním, že stav platnosti zůstal neznámý, může být více. Velmi často jde o to, že ověřující aplikace nemá k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohla prohlásit za splněné všechny podmínky, nutné pro platnost podpisu či pečeti. Typicky jde o to, že se jí nepodařilo získlat použitelné revokační informace (neboli informace o stavu revokace konkrétního certifikátu). Nebo je i má k dispozici, třeba i jako vložené přímo v podpisu či dokumentu, ale technické standardy zapovídají jejich využití.
Ale důvodů pro neznámý stav platnosti může být více. Třeba jde o starší a již nepodporovaný formát podpisu či pečeti, nebo je v něm použit nějaký zastaralý kryptografický algoritmus, kterému se již nedá důvěřovat.
Aplikace AnEP vypovídá o důvodech neznámého stavu platnosti v záložce Analýza. Zde najdete jak popis důvodů pro neznámý stav platnosti, tak i návrhy toho, co se s tím dá dělat. Příklad ukazuje následující obrázek.
