7.5        MS Office a SHA-2

Na závěr této kapitoly, věnované problematice elektronického podpisu v kancelářském balíku MS Office, si ještě řekněme, jak je to s podporou hašovací funkce SHA-2.

V souvislosti s tím si můžeme připomenout, že tuzemské certifikační autority smějí vydávat (od 1.1.2010) již jen takové certifikáty, které podporují SHA-2. Přesněji: které jsou samy vydány s využitím hašovací funkce SHA-2 (a klíčů o velikosti nejméně 2048 bitů).

Stejně tak si ale připomeňme, že povinnost používání SHA-2 se týká vydávání nových certifikátů, ale nikoli jejich používání širší uživatelskou veřejností. Vůči ní jde pouze o doporučení, ale nikoli o formálně závaznou povinnost.

Připomenout si můžeme i to, že „nové“ certifikáty (vydané již na bázi SHA-2) lze stále používat i „postaru“, neboli k vytváření takových elektronických podpisů, které využívají ještě původní hašovací funkci SHA-1[14].

O tom, zda je podpis na bázi SHA-1 stále přípustný, nebo nikoli (a zda je vyžadován podpis využívající již hašovací funkci SHA-2), pak obecně rozhoduje příjemce. V oblasti veřejné moci tedy ta konkrétní agenda, která elektronicky podepsané dokumenty přijímá.

Například Celní správa pro své agendy požaduje podpisy na bázi SHA-2 počínaje 1.12.2010.

Pokud jde o samotnou podporu hašovací funkce SHA-2 v jakýchkoli softwarových produktech – a nikoli pouze v těch od Microsoftu – pak je nutné mít na paměti, že tuto hašovací funkci musí podporovat celý řetězec prvků, který se na tvorbě podpisu či jeho ověření podílí. Tedy jak samotné aplikace, tak i operační systém, používané úložiště důvěryhodných certifikátů a také moduly CSP, které jsou využívány. Jakmile kterýkoli z prvků v tomto řetězci SHA-2 nepodporuje, není možné s touto hašovací funkcí pracovat.

Jinými slovy: k tomu, aby znemožnil práci s SHA-2, stačí jediný prvek celého řetězce, který SHA-2 nepodporuje.

Rozeberme si nyní podporu SHA-2 v produktech Microsoftu podle jednotlivých prvků celého řetězce[15]. Přitom budeme rozlišovat dva různé účely, protože jejich podpora se u konkrétních prvků může lišit:

·         ověření certifikátu s SHA-2: toto je zapotřebí například v situaci, kdy se svým browserem přistupujeme k nějakému serveru, který se nám prokazuje svým serverovým certifikátem – a ten byl vystaven s využitím SHA-2.

·         ověření (vyhodnocení platnosti) nebo vytvoření elektronického podpisu na dokumentu či na e-mailové zprávě, na bázi SHA-2