5.3.3         Přípony souborů s certifikáty (a klíči)

Připomeňme si znovu, že formát (a kódování) certifikátu, ať již samotného, či spolu se soukromým klíčem, je věc jedna, a přípona souboru věc druhá[8].

Asi nejlépe to lze dokumentovat na skutečnosti, že pro jeden formát se mohou používat různé přípony souborů, které se navíc mohou lišit i podle systémové platformy. Tak například „samotný“ certifikát vám někdo může dát v souboru, který má (na platformě MS Windows) příponu .cer, .crt, ale třeba také .spc či .p7b.

Například certifikační autorita PostSignum vydává své kvalifikované certifikáty zákazníkům obvykle v souborech s příponou.crt. Certifikační autority I. CA a eIdentity zase většinou v souborech s příponou .cer.

Ještě další přípony se pak používají v případě, kdy soubor obsahuje něco ještě jiného, než je certifikát a/nebo soukromý klíč. Jako například když jde o CRL seznam či o časové razítko.

Jedním z výčtů často používaných přípon souborů s certifikáty, podpisy, značkami či razítky je ten, který připouští datové schránky. Na informačním webu o datových schránkách je ale tento výčet (chybně) prezentován jako výčet formátů, i když ve skutečnosti jde o přípony souborů:

·         CER, CRT, DER, PK7 - formáty certifikátů dle standardu X.509

·         P7B, P7C, P7F, P7M, P7S - formáty certifikátů a elektronických podpisů dle PKCS#7

·         TST - formát pro elektronické razítko

Nejčastěji používané kombinace formátů a přípon souborů (obvyklých na platformě MS Windows) ukazuje následující tabulka.