5.3.1         Standard X.509 a položky certifikátu

Pokud jde o obsah certifikátu jako takového, pak všechny certifikáty, o kterých se v této knížce zmiňujeme, vychází z mezinárodního standardu X.509 (který vydala Mezinárodní telekomunikační unie, ITU). Tento standard se přitom týká jak zde popisovaných certifikátů s veřejným klíčem, tak třeba i formátu seznamů CRL.

Standard X.509 například definuje to, jaké konkrétní položky má každý certifikát obsahovat. Ukažme si to na malém (a neúplném) příkladu, i s obsahem položek konkrétního osobního certifikátu:

Každý certifikát, vycházející  ze standardu X.509, tedy obsahuje řadu zajímavých údajů. Samozřejmě zde najdeme takové údaje, jako kdy začíná a kdy končí řádná platnost certifikátu (položky Valid not before, not after).

Již zde ale nenajdeme informaci o tom, že daný certifikát byl odvolán, a že jeho řádná platnost tudíž skončila předčasně. Důvody jsme si popsali v části 3.4, kde jsme si také uvedli, že informaci o případné revokaci je třeba hledat u vydavatele certifikátu (certifikační autority). Kde konkrétně, udává položka CRLDistributionPoints.

Velmi důležité jsou i položky, které popisují druh certifikátu: v předchozím příkladu je v položce „Certificate Policies“ explicitně uvedeno, že se jedná o kvalifikovaný certifikát (a tím o osobní kvalifikovaný certifikát). V případě kvalifikovaného systémového certifikátu bychom ve stejné položce našli explicitní konstatování, že jde o kvalifikovaný systémový certifikát. Připomeňme si ale, že naopak to neplatí: pokud nějaký certifikát není kvalifikovaný, nenajdeme v něm žádnou explicitní informaci typu „tento certifikát není kvalifikovaný“.

S typem certifikátu souvisí i vymezení toho, k čemu je možné certifikát využít. Přesněji: k čemu je možné využít soukromý klíč, ke kterému se certifikát vztahuje (viz část 4.3.1). To vyjadřuje položka „KeyUsage“.

Velmi důležitým údajem je také údaj o vystaviteli certifikátu (Issuer): zde je uvedeno jméno příslušné certifikační autority. Právě tento údaj je pro nás vodítkem k posuzování důvěryhodnosti certifikátu. Závazné jsou nicméně jiné položky (viz část  3.5.2).

A snad nejdůležitější je položka „Subject“ (v české lokalizaci buď Subjekt, nebo Předmět), která vypovídá o tom, komu byl certifikát vystaven, resp. kdo je jeho držitel. Tím pádem i o tom, kdo je podepsanou osobou (pokud hodnotíme něčí podpis, založený na daném certifikátu).