5.2        Příprava webového prohlížeče pro práci s elektronickými podpisy

Pracovat s elektronickým podpisem (či značkami a razítkem) můžeme prostřednictvím různých programů.

Například pro podepisování emailových zpráv budeme nejspíše využívat náš poštovní program (například MS Outlook z balíku MS Office). Při čtení elektronicky podepsaných dokumentů ve formátu PDF zase můžeme vyhodnocovat platnost podpisů a razítek přímo programu Adobe Reader. Při podepisování vlastních elektronických dokumentů pak můžeme využívat zabudované funkce v používaném editoru či jiný nástroj, sloužící speciálně potřebám podepisování.

Velmi často ale budeme potřebovat pracovat s elektronickým podpisem, značkou či razítkem skrze náš webový prohlížeč.

Například když budeme pracovat s nějakou on-line službou (na bázi WWW), bude muset potřebné funkce podporovat právě náš prohlížeč.

Jenže mezi použitím aplikačních programů s již zabudovanou podporou kryptografie a elektronického podpisu, a použitím „univerzálního“ webového prohlížeče je jeden zásadní rozdíl: pokud aplikační program (například nějaký editor, poštovní program apod.) podporuje činnosti spojené s elektronickým podpisem, je na to již dopředu vybaven. Pak stačí jen správně „naplnit“ a zpřístupnit mu to úložiště certifikátů, se kterým tento program pracuje (viz výše).

U webového prohlížeče (browseru) je tomu jinak. Prohlížeč je velmi univerzálním programem, který již z principu nemůže být dopředu připraven na všechny možné situace, ke kterým ho bude uživatel chtít využít.

Proto se u prohlížečů běžně používá strategie dodatečného instalování „toho, co je potřeba“. Tedy až v okamžiku, kdy uživatel skutečně narazí na potřebu určité funkčnosti, kterou jeho prohlížeč „sám od sebe“ (jakoby již z výroby) nepodporuje.

Praktické provedení takovéhoto rozšíření může mít více podob a může být také různě pojmenováno. Nejčastěji se hovoří o přidávání tzv. „plug-in modulů“ do prohlížečů, ale někdy může být vše prezentováno jako instalování specializované knihovny. V souvislosti s Internet Explorerem zase může jít o doplňky v podobě prvků ActiveX.

Vždy při instalaci jakýchkoli doplňků je samozřejmě třeba dbát všech zásad bezpečnosti. Minimálně kontrolovat, od koho instalovaný doplněk pochází a zda je skutečně zapotřebí.