Pro hodnocení toho, zda konkrétní elektronický podpis, založený na zahraničním certifikátu, je či není uznávaný, bohužel nestačí podívat se na příslušný národní seznam TSL, zda na něm příslušný vydavatel certifikátu je či není uveden[72]. Stejně jako u certifikátů od tuzemských poskytovatelů musíme vždy ověřit ještě splnění druhé podmínky, kterou je to, zda jde o kvalifikovaný certifikát. Protože stejně jako u nás mohou i zahraniční certifikační autority vydávat různé druhy certifikátů.
Rozpoznat „kvalifikovanost“ u tuzemského certifikátu je relativně snadné, jak jsme si již dříve ukazovali: podle naší legislativní úpravy elektronického podpisu to každý kvalifikovaný certifikát musí mít v sobě napsáno. V případě certifikátů od zahraničních vydavatelů to ale může být složitější a obecně je zde třeba vycházet z obsahu příslušné certifikační politiky, podle které byl certifikát vydán. Odkazy na tyto politiky jsou sice na seznamech TSL také uvedeny, ale jejich detailní procházení a správná interpretace je většinou již nad možnosti běžného koncového uživatele.

Obrázek 4 - 13: Aplikace CertIQ
Ministerstvo vnitra ČR, ve snaze vyřešit tento problém, nechalo vytvořit on-line aplikaci, které lze předat konkrétní certifikát a která na základě seznamů TSL zjistí, zda je možné ho považovat za kvalifikovaný ve smyslu platných zákonů. Jde o aplikaci jménem CertIQ, kterou lze najít na adrese http://TSL.gov.cz/certiq/.Tato aplikace ale skutečně hodnotí pouze to, zda jí předložený certifikát je či není kvalifikovaný. Nehodnotí již další aspekty, konkrétně třeba aktuální platnost certifikátu. Tu si musí ověřit sám uživatel.
Aplikace CertIQ svého uživatele upozorní alespoň na ty skutečnosti, které vyplývají přímo z obsahu samotného certifikátu. Tedy třeba na to, že již skončila řádná platnost certifikátu. Už ale nezkoumá to, zda nedošlo k jeho předčasnému zneplatnění (revokaci).
[72] Nestačí dokonce ani to, zda byl vydán v rámci služby, uvedené na seznamu TSL