Bajecny svet elektronickeho podpisu | online podpora stejnojmenne knihy z Edice CZ.NIC

4.4        Zaručený elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu

Vraťme se nyní zpět k různým variantám elektronických podpisů. Vyšším stupněm elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis, je zaručený podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu. Jak už vyplývá přímo z jeho označení, od „obyčejného“ zaručeného elektronického podpisu se liší právě v požadavku na certifikát: ten musí být kvalifikovaný.

Jak již víme, kvalifikovaný certifikát je označován jako „kvalifikovaný“ právě proto, že jsou na něj kladeny vyšší požadavky. Dokonce takové, které jsou vymezeny přímo v zákoně (viz předchozí odstavec).

Tím pádem u tohoto druhu podpisu již nepřipadají v úvahu příklady toho typu, jaké jsme si ukazovali v souvislosti s literární postavou Josefa Švejka: té by nikdy neměl být vystaven kvalifikovaný certifikát.

Díky využití kvalifikovaného certifikátu je tak i příslušný elektronický podpis (tedy: zaručený elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu) výrazně důvěryhodnější. Přesto se v praxi objevují další požadavky na zvýšení celkové důvěryhodnosti těch zaručených podpisů, které jsou založeny na kvalifikovaném certifikátu.

Tyto další požadavky se obecně mohou ubírat dvěma směry:

·         cestou dalších požadavků na vydavatele kvalifikovaných certifikátů

·         cestou dalších požadavků na vytváření (a ověřování) zaručených elektronických podpisů, založených na kvalifikovaných certifikátech

Praktický rozdíl je pak v tom, že u první varianty je požadována akreditace toho, kdo kvalifikované certifikáty vydává: příslušný poskytovatel certifikačních služeb (certifikační autorita) musí být nejen kvalifikovaný, ale musí také úspěšně projít procesem akreditace (tj. být akreditovaný).

O zaručených elektronických podpisech, které jsou založeny na kvalifikovaných certifikátech od takovéhoto poskytovatele, který je akreditován, se hovoří jako o uznávaných elektronických podpisech (podrobněji viz část 4.5).

V České republice působili v roce 2010 tři kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních služeb (tj. takoví, kteří vydávají kvalifikované certifikáty). Všichni tři úspěšně prošli akreditací[59]

Ve druhém případě je důraz kladen na to, aby zaručený elektronický podpis byl vytvářen či ověřován pomocí „bezpečného prostředku“: bezpečného prostředku pro vytváření elektronických podpisů[60], resp. bezpečného prostředku pro ověřování elektronických podpisů[61].

O zaručených podpisech, které jsou založeny na kvalifikovaných certifikátech a jsou vytvořeny pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronických podpisů, se hovoří jako o kvalifikovaných elektronických podpisech[62].

Zajímavé je, že obě varianty - tedy jak uznávaný, tak i kvalifikovaný elektronický podpis - mohou skýtat dostatečně vysokou úroveň důvěryhodnosti, tak aby je bylo možné položit na roveň vlastnoručními podpisu na listinném dokumentu či vyžadovat v „úředním styku“ (při komunikaci s orgány veřejné moci).

Různé země ale mohou dávat přednost jedné či druhé variantě, což lze dokumentovat i na příkladu České republiky a Slovenska: zatímco na Slovensku dávají přednost použití bezpečných prostředků (a tím kvalifikovaným elektronickým podpisům), v České republice je v tomto ohledu dávána přednost požadavkům na vydavatele certifikátu (cestou jeho akreditace) – a tím i uznávaným podpisům.

A to i přesto, že konkrétně náš zákon[63] explicitně řeší i bezpečné prostředky pro vytváření a ověřování elektronických podpisů, když na ně klade konkrétní požadavky a jejich použití explicitně přisuzuje určité konkrétní důsledky. Například když ve svém §3 konstatuje, že:

Použití zaručeného elektronického podpisu, založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeného pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu, umožňuje ověřit, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu.

Tomu ale není možné rozumět v tom smyslu, že takovéto ověření umožňuje „až“ (či „pouze“) použití bezpečného prostředku. Umožňuje ho i uznávaný elektronický podpis, a to díky „kvalitě“ své vazby mezi certifikátem a podepsanou osobou. Jen to o něm není takto explicitně konstatováno v zákoně - ale vyplývá to z jeho vlastností a konkrétně i z požadavků na vydavatele certifikátů, které jsou zakotveny v dalších předpisech a vyhláškách[64].

Fakticky se tak kvalifikované elektronické podpisy a uznávané elektronické podpisy dostávají vzájemně na roveň, i když formálně (ze své definice) to jsou různé druhy elektronických podpisů.


[59] Konkrétně jde o společnosti I.CA, která získala akreditaci 18. března 2002, PostSignum (3. srpna 2005) a eIdentity (27. září 2005)

[60] V angličtině: SSCD (Secure Signature Creation Device)

[61] V angličtině: SSVD (Secure Signature Verification Device)

[62] Samotný termín „kvalifikovaný elektronický podpis“ není přímo pojmem zákona, ten jej definuje pouze opisně (jako zaručený podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu a vytvořený prostřednictvím prostředku pro bezpečné vytváření elektronických podpisů)

[63] Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

[64] Mj. ve vyhlášce č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb



© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+
Valid HTML 4.01 Transitional Ověřit CSS!
3A2E
5665
6E6F
7661
6E69
2E3A
0D0A
5475
746F
206B
6E69
6875
2076
656E
756A
6920
7376
6520
7A65
6E65
2049
7265
6E65
2C20
7379
6E6F
7669
204A
6972
696D
7520
6120
6463
6572
6920
4576
652E
0D0A
5620
5072
617A
652C
204C
5032
3031
3020
4A69
7269
2050
6574
6572
6B61