Bajecny svet elektronickeho podpisu | online podpora stejnojmenne knihy z Edice CZ.NIC

4         Elektronický podpis z pohledu práva

V této kapitole se již zaměříme na ty aspekty elektronického podpisu (ale také elektronických značek a časových razítek), které nejsou ani tak technické, jako spíše právní.

Podrobněji si rozvedeme to, s čím jsme se poprvé seznámili již v první kapitole: že není elektronický podpis jako elektronický podpis, ale že elektronických podpisů existuje více druhů. A že hlavní odlišností mezi nimi je to, jak dalece jim můžeme věřit. Zejména pokud jde o identitu podepsané osoby.

V praxi se možná nejvíce hovoří o zaručeném elektronickém podpisu, který je ale z pohledu důvěryhodnosti paradoxně „nejslabší“. Na opačné škále pak je uznávaný elektronický podpis, který je naopak „nejsilnější“.

Vedle těchto dvou variant existují ještě další druhy elektronických podpisů, a všechny se mezi sebou liší zejména požadavky na certifikát, na kterém jsou založeny. Proto se podrobněji seznámíme také s problematikou certifikátů. Nejvíce si řekneme o tzv. kvalifikovaných certifikátech, na které se můžeme spoléhat nejvíce a které vydávají tzv. kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních služeb, alias kvalifikované certifikační autority.

Nebo jiná otázka, ke které se v této kapitole dostaneme znovu a podrobněji: komu vlastně patří elektronický podpis?

V prvním přiblížení si na ni můžeme odpovědět hned a jednoduše: elektronický podpis patří tzv. podepisující osobě, jejíž identita je popsána v certifikátu. V praxi to ale může být složitější, protože přímo v certifikátu nemusí být dostatek údajů na to, abychom podepisující osobu dokázali spolehlivě identifikovat a rozlišit od jiných osob. Takovéto rozlišení je ale velmi podstatné pro toho, kdo pracuje s nějakým elektronickým dokumentem, vyhodnocuje platnost elektronického podpisu (či elektronické značky) na tomto dokumentu a hodlá se spoléhat na výsledek svých zjištění (proto je tzv. spoléhající se osobou).

Připomenout si můžeme také „právní“ terminologii: ta místo o soukromém a veřejném klíči hovoří o datech pro vytváření elektronických podpisů, resp. o datech pro ověřování elektronických podpisů. A vedle nich hovoří o prostředcích pro vytváření elektronických podpisů a o prostředcích pro ověřování elektronických podpisů (což jsou v praxi programy či zařízení, které slouží pro práci s elektronickými podpisy).

Ještě jednou se také vrátíme k problematice dlouhodobého statutu elektronických dokumentů a podíváme se na ni více z pohledu práva, než z pohledu technologie.



© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+
Valid HTML 4.01 Transitional Ověřit CSS!
3A2E
5665
6E6F
7661
6E69
2E3A
0D0A
5475
746F
206B
6E69
6875
2076
656E
756A
6920
7376
6520
7A65
6E65
2049
7265
6E65
2C20
7379
6E6F
7669
204A
6972
696D
7520
6120
6463
6572
6920
4576
652E
0D0A
5620
5072
617A
652C
204C
5032
3031
3020
4A69
7269
2050
6574
6572
6B61