2.5        Hašování a hašovací funkce

Abychom si mohli vysvětlit, co jsou kolizní dokumenty, musíme si znovu poopravit naši představu o vzniku elektronického podpisu, a to zmínkou o tzv. hašování (anglicky hashing) a hašovacích funkcích.

V češtině bychom mohli hovořit také o vytváření otisků, ale sloveso „otiskování“ by nebylo až tak přirozené. A tak se raději podržíme oficiálního termínu hašování.

Obrázek 2 - 8: Představa hašování (s hašovací funkcí SHA-1)

Důvodem pro potřebu hašování je to, že při podepisování (ale i při označování, neboli při vytváření elektronických značek, stejně jako při vytváření časových razítek, při šifrování apod.) potřebujeme pracovat s bloky dat o pevné velikosti. Metody a algoritmy, které se k podepisování používají, to zkrátka vyžadují. Navíc je vhodné i to, aby ony bloky pevné velikosti byly dostatečně malé. „Dostatečně“ na to, aby jejich zpracování (nejen v rámci elektronického podepisování, ale třeba i šifrování), mohlo být dostatečně rychlé.

Ještě v roce 2009 se i v oblasti elektronického podpisu nejčastěji používala hašovací funkce SHA-1. Ta vytváří otisky (hash-e) o velikosti 160 bitů. Jinými slovy: z podepisovaného dokumentu, který mohl mít například několik megabytů, se hašováním nejprve vytvoří otisk (hash) o velikosti 160 bitů (a teprve ten se pak podepisuje).

Od počátku roku 2010 je doporučeno používat propracovanější hašovací funkce z rodiny SHA-2, které již pracují s většími otisky: velikosti 224, 256, 384, nebo 512 bitů.

Na druhou stranu jako uživatelé chceme mít možnost podepisovat libovolně velké dokumenty. Takže hašování, coby převodu z „libovolně velkého“ na „pevně danou velikost“ (či spíše „pevně danou malost“), se tak jako tak nevyhneme.

Naštěstí je ale vše zařízeno tak, abychom se jako uživatelé při podepisování nemuseli o nic starat a mohli podepisovat skutečně libovolně velké dokumenty. Potřebné hašování je totiž zabudováno do procesu vzniku elektronického podpisu.

To ale znamená, že si opět musíme poněkud poupravit naši představu toho, jak elektronický podpis vlastně vzniká: nejprve je z podepisovaného dokumentu vytvořen jeho otisk (hash), a teprve ten je pak podepsán. Představu opět ukazuje obrázek.

Obrázek 2 - 9: Představa hašování při vytváření elektronického podpisu